Vznik a původ flétny - 3. díl
7. 8. 2007
Flétna příčná, dnes všeobecně používaná, již v konci 17. století a na počátku století 18. zvítězila nad flétnou zobcovou. po otmto vítězství, které znamená vlastně počátek jejího vývoje a rozšíření, byla stále zdokonalována.
Nemálo bylo těch mistrů nástrojařů i vynikajících flétnistů, kteří se zasloužili již v 18. a 19. století o její zlepšení a zdokonalení.
Největšího zdokonalení jak po stránce akustické, tak i technické docílil vynikající mnichovský flétnista, skladatel, nástrojař a vynálezce Theobald Boehm ( narozen 9.2.1794 v Mnichově, zemřel 25.9.1881 ). Po pětadvacetileté intenzivní práci a námaze, plné počítání a pokusů, odevzdal roku 1847 evropské hudební veřejnosti flétnu, nástroj úplně nové konstrukce, vynález, který můžeme beze sporu označit za nejlepší zdokonalení, jakého kdy bylo na tomto nástroji dosaženo. Nástroj byl nazván po svém vynálezci flétnou Boehmovou nebo flétnou Boehmova systému.
Z nejdůležitějších a nejvýznačnějších změn uvádíme : Boehm jako vynálezce vycházel z principu, že při hře na dechový nástroj se tón tvoří na užším konci a širším koncem nástropje vychází. Nahradil proto konické ( kuželovité ) vrtání staršího systému válcovitým ( cylindrovým ) vrtáním, čímž flétna nesporně získala plnější a silnější tón, obzvláště v nejnižší poloze. Zvětšením otvorů a přesnými, na vědeckém základě propočítanými rozměry jejich průměrů i vzdálenosti, docílil pak daleko přesnějšího ladění. Jelikož bylo nutno zvětšit rozměry otvorů do té míry, že nebylo možné je přikrýt pouhými prsty hráče, opatřil všechny klapkami uzavíranými a odkrývanými důmyslně sestavenou mechanikou, zaručující jejich plné krytí.
Hře na flétnu Boehmova systému se nyní vyučuje na všech konzervatořích světa. používají ji všichni sólisté i virtuosové v hudbé komorní a sólové, stejně tak všechny symfonické a operní orchestry.
Nemálo bylo těch mistrů nástrojařů i vynikajících flétnistů, kteří se zasloužili již v 18. a 19. století o její zlepšení a zdokonalení.
Největšího zdokonalení jak po stránce akustické, tak i technické docílil vynikající mnichovský flétnista, skladatel, nástrojař a vynálezce Theobald Boehm ( narozen 9.2.1794 v Mnichově, zemřel 25.9.1881 ). Po pětadvacetileté intenzivní práci a námaze, plné počítání a pokusů, odevzdal roku 1847 evropské hudební veřejnosti flétnu, nástroj úplně nové konstrukce, vynález, který můžeme beze sporu označit za nejlepší zdokonalení, jakého kdy bylo na tomto nástroji dosaženo. Nástroj byl nazván po svém vynálezci flétnou Boehmovou nebo flétnou Boehmova systému.
Z nejdůležitějších a nejvýznačnějších změn uvádíme : Boehm jako vynálezce vycházel z principu, že při hře na dechový nástroj se tón tvoří na užším konci a širším koncem nástropje vychází. Nahradil proto konické ( kuželovité ) vrtání staršího systému válcovitým ( cylindrovým ) vrtáním, čímž flétna nesporně získala plnější a silnější tón, obzvláště v nejnižší poloze. Zvětšením otvorů a přesnými, na vědeckém základě propočítanými rozměry jejich průměrů i vzdálenosti, docílil pak daleko přesnějšího ladění. Jelikož bylo nutno zvětšit rozměry otvorů do té míry, že nebylo možné je přikrýt pouhými prsty hráče, opatřil všechny klapkami uzavíranými a odkrývanými důmyslně sestavenou mechanikou, zaručující jejich plné krytí.
Hře na flétnu Boehmova systému se nyní vyučuje na všech konzervatořích světa. používají ji všichni sólisté i virtuosové v hudbé komorní a sólové, stejně tak všechny symfonické a operní orchestry.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář